The authors present a follow-up study based on their previous long-term investigation concerning the analysis of the impacts of state agrarian policy and direct payments on the economy of agricultural enterprises. The study summarises the process of preparation of the transition from state subsidies to direct payments and the results of the analyses of direct payments impacts, SAPS and different variants of additional payments. An annually monitored sample of agricultural enterprises received the calculations of the title to subsidies according to different variants of direct payments administration. The study focuses on the differences in payments per 1 ha of farmland in enterprises run in different agricultural production areas.
Key words: Common Agricultural Policy, standard direct payments, single area payment, additional direct payments.

Autoři navazují na vlastní několikaletou práci, týkající se analýz dopadů agrární politiky státu a přímých plateb na ekonomiku zemědělských podniků. V příspěvku je shrnut proces přípravy přechodu z národních dotací na přímé platby a výsledky analýz dopadů přímých plateb, SAPS a různých návrhů variant doplňkových plateb. Každoročně sledovanému výběrovému souboru zemědělských podniků byly vypočteny nároky na dotace podle různých návrhů administrace přímých plateb. Pozornost je věnována rozdílům v platbách přepočtených na 1 hektar zemědělské půdy u podniků hospodařících v různých zemědělských výrobních oblastech.
Klíčová slova: Společná zemědělská politika, standardní přímé platby, jednotná platba na plochu, doplňkové platby.

The agricultural accounting works constantly changes in new various dimensions, including the accounting legislative of the Czech Republic, EU regulations. There are a lot of specialities and influences here. These new opportunities arise from this development. Necessary steps are: the preparing of our financial accounting for new demands concerning for example welfare of animals, environmental aspects, etc. For financial accounting statements would be suitably to compose the special Czech accounting standard concerning of agriculture (like IAS 41) or at least standard concerning of animals.
Key words: agricultural accounting, agriculture, financial accounting, animals , IAS 41

Zemědělské účetnictví dostává stále nové dimenze, jimiž přechází od pojetí jako komponenty obecné podoby účetnictví k pojetí odvětví specifického. V souladu s jeho četnými zvláštnostmi, přidružením a vstupem do EU a častými změnami legislativy vyžaduje až neúměrné nasazení zpracovatelů. Z tohoto vývoje vyplývají nové skutečnosti. Je třeba souběžně řešit problémy harmonizace účetnictví, environmentální platformu zemědělství, s předstihem přípravu na dopady přijímaných pravidel, ale i teoretické problémy v rámci IAS 41 a stávající účetní legislativy. Za současných okolností pomoc ze strany státu a institucí se jeví v porovnání s většinou zemí EU nedostatečná, avšak v rámci udržení zvláště menších hospodářství nezbytná. Možnou pomocí by mohlo být ustavení samostatného účetního standardu pro zemědělství nebo alespoň tématické zpracování problematiky zásad účtování o zvířatech obecně, což by mohlo být příhodné i pro ostatní uživatele účetnictví a jisté vodítko pro vedení daňové evidence.
Klíčová slova: účetnictví v zemědělství, zemědělské účetnictví, účetní standardy, IAS 41

International comparison of Czech accounting system supports trend towards more publishing information - for more transparent of enterprise. Widespread subject of required datas in Annual Report however represents only accomplish of obligation toward administration for many enterprises. There is a few cause that Annual Report is using as instrument of marketing or communication resource for investors.That is why the article is focused on possibility of better use of this accounting document in many ways, on analyse it - in condition of Czech Republic and international context.
Key words: accounting, accounting document, annual report

Mezinárodní srovnatelnost českého účetního systému podporuje trend vyššího zveřejňování údajů, a to za účelem vetší transparentnosti podniku. Rozšířený obsah vyžadovaných údajů ve výroční zprávě však představuje pro mnohé podniky pouze splnění informační povinnosti vůči státní správě. Ne vždy je výroční zpráva plně využita i jako marketingový nástroj a komunikační prostředek s investory. Cílem příspěvku je upozornit na možnosti víceúčelového využití tohoto dokumentu, provedení analýzy v dané oblasti - a to jak z pohledu stavu v České republice, tak i v mezinárodním kontextu.
Klíčová slova: účetnictví, účetní dokumenty, výroční zprá

The municipalities in Czech Republic, being the principal units of the local self-government, underwent significant changes in terms of financing within the last decade. The paper analyses the budget performance of the municipalities between 1994 and 2004. Considering the diversity of the municipalities, the analysis is carried out on both, all the municipalities of Czech Republic and the municipalities up to 30 thousand inhabitants. This cohort (99.5% of the municipalities) includes 63% of the inhabitants of Czech Republic, covers 96% of the area of the state and implements 51% of the municipal expenditure. The aim of the paper is to evaluate the development in the municipal financing and to describe and discuss the specifics of finance of the "small" municipalities. The following characteristics are analysed: 1) The share of the municipal budgets on the general government budgets; 2) The municipal revenues; 3) The municipal expenditure; 4) The municipal budget balance; 5) The municipal debt.
The analysis brought the knowledge that the absolute and relative sizes of the municipal budgets in Czech Republic increased. However, it is not possible to interpret this change simply as a proof of the decentralization in the public financing. The very low tax autonomy of the municipalities has not changed and the share of grants on the municipal revenue has increased. The very important capital expenditure show lover dynamics compared to the current expenditure. The municipalities with fewer than 30 thousand inhabitants demonstrate different budget characteristics than an average municipality. Among the most important differences are lower budget deficits and lower indebtedness, even though the lower tax revenues and lower grants received.
Key words: fiscal federalism, fiscal decentralization, municipal budgets, regional development

V posledním desetiletí došlo k významným změnám v hospodaření obcí ČR, jakožto základních jednotek územní samosprávy. Článek je analýzou jejich hospodaření od roku 1994 do roku 2004. Vzhledem k tomu, že obce nejsou homogenní skupinou, analýza je provedena jednak za všechny obce a města ČR, jednak za obce a města do 30 tis. obyvatel. Tato velikostní skupina zahrnuje téměř 63 % obyvatel ČR, zaujímá 96 % celkového území ČR, tvoří 99,5 % z celkového počtu obcí a na výdajích municipálních rozpočtů v ČR se podílí 51 %. Cílem příspěvku je zhodnotit vývoj rozpočtů obcí v ČR a současně také zjistit a popsat specifika v rozpočtovém hospodaření měst a obcí do 30 tis. obyvatel, které jsou důležitými subjekty rozvoje regionů. Vývoj rozpočtů obcí je analyzován z následujících hledisek: 1) Podíl obecních rozpočtů na veřejných rozpočtech; 2) Příjmy rozpočtů obcí; 3) Výdaje rozpočtů obcí; 4) Saldo hospodaření obecních rozpočtů; 5) Zadlužení obcí.
Analýza přinesla poznání, že ve sledovaném období došlo k nárůstu absolutní i relativní velikosti obecních rozpočtů v ČR. Není však možné zjednodušeně považovat tuto změnu za decentralizaci ve veřejných financích. Ve sledovaném období se prakticky nezměnila velmi nízká daňová autonomie obcí a vzrostl podíl dotací obecních příjmech. Rovněž velmi významné kapitálové výdaje obcí vykazují nižší dynamiku ve srovnání s výdaji běžnými. Obce do 30 tis. obyvatel vykazují odlišné rozpočtové charakteristiky ve srovnání s průměrem ČR. Za nejvýznamnější lze označit nižší velikost deficitu jejich rozpočtů a nižní úroveň zadlužení, a to i přes nižší objem daňových příjmů a dotací plynoucích do jejich rozpočtů.
Klíčová slova: fiskální federalismus, fiskální decentralizace, rozpočty obcí, regionální rozvoj